Čeněk Trögler
13. 8. 1871, Rousínov čp. 28 – 7. 4. 1950
Hudební skladatel, hudebník, zpěvák, učitel, vzdělavatel hasičského sboru v Rakovníku.
„Vedle veškeré práce učitelské, která potrvala celkem 42 roky, byla hudba a zpěv vždy nejmilejším zaměstnáním, osvěžením a zábavou,“napsal Čeněk Trögler v roce 1946. Základy hry na housle získal u řídícího učitele Antonína Uldrycha na obecné škole v rodném Rousínově („Objednal ze Schönbachu od Bašty menší housle asi pěti chlapcům a učil nás hráti. Pokračovali jsme dosti rychle, že brzy jsem musil na vybídnutí otce zahráti, čemu jsem se naučil, hadrníkovi z Mlečic, který u nás občas přenocoval a uměl hráti na trubku. A jak mne chválil, já byl hrdý.“
„Mocným dojmem“ na něj zapůsobil zpěv mužských sborů při krajinské průmyslové výstavě v Rakovníku v roce 1885. Brzy poté, už jako student rakovnické reálky, sám začal rozvíjet své pěvecké nadání pod vedením učitele a varhaníka Adolfa Spala. Další průpravu ve zpěvu, ale také ve hře na klavír a na varhany získal na učitelském ústavu v Praze, kde se připravoval k učitelskému povolání (absolvoval v roce 1891).
Na učitelském ústavu „nabyl zkušeností a praktického vzdělání v hudbě duchovní i světské, jednak zpěvem ve chrámech, divadlech, koncertech a účinkováním ve větších sborech a orchestrech“.
Jako učitel působil v Lubné, Senomatech, Křivoklátě a od roku 1904 až do odchodu do výslužby v roce 1933 na obecné škole chlapecké v Rakovníku, od roku 1926 ve funkci ředitele školy. Na všech svých působištích „měl příležitost hráti na varhany“.
Pro rakovnický Sokol zkomponoval hudební doprovod pro velký orchestr ke cvičení Sochy oživují, hudební doprovod ke cvičení dorostenců a starších bratří k IV. župnímu sletu sokolskému v Rakovníku v roce 1935, klavírní doprovod ke cvičení Devítka námořníků a smuteční skladby pro dechovou hudbu - Elegie a Ecce homo (s mužským chorálem). Elegie se ve 30. letech v Rakovníku hrála velmi často při různých pietních příležitostech, Ecce homo zazněla mj. při rakovnické tryzně za prezidenta Masaryka 3. 10. 1937.
Pro církev československou v Rakovníku napsal větší počet chrámových smíšených sborů a sól, která v Rakovníku často zaznívala při bohoslužbách, např. Husův odkaz, Dokonáno, Všemohoucí Bože, Žil tich a nepoznán. Zkomponoval i několik pohřebních smíšených sborů.
Čeněk Trögler je také autorem několika drobných skladeb pro klavír (waltz Pohádka, Osiřelo dítě, pochod Rakovnický chmel atd.), zharmonizoval řadu národních moravských, chodských a slováckých písní atd.
Zpíval v pěveckém sboru rakovnického Pěvecko-hudebního spolku, v Rakovnické filharmonii hrál na violu, v letech 1916-1917 tvořil společně s L. Holým, J. Pihrtem a K. Stádníkem pěvecké kvarteto. „Bývalo intimní i veřejné. Zpívali jsme čelné sbory našich skladatelů Nováka, Maláta aj., dále sbory slovenské, Brahmsovy: Dobrou noc a K azuru jest se mi bráti,“ zavzpomínal v roce 1940 v Rakovnických novinách.
Vyučoval zpěv na rolnicko-chmelařské škole, v Sokole založil tamburašský kroužek, poté trubačský sbor, obě uskupení také vedl. Patnáct let řídil pěvecký odbor církve československé v Rakovníku.
U příležitosti 200. letého výročí trvání školy v Rousínově v roce 1934 uveřejnil v Rakovnických novinách (4. 7. 1934) příspěvek Jubileum staré školy v Rousínově, ve kterém podle vyprávění pamětníků a podle záznamů ve školní kronice vykreslil živý obrázek poměrů na rousínovské škole v průběhu 19. století. Článek byl výňatkem proslovu, který pronesl při oslavě zmíněného jubilea, spojené s odhalením pamětní desky Karlu Burianovi a pamětní desky Václavu Konopáskovi (uskutečnila se ve dnech 4. - 6. 7. 1934). Při zmíněné slavnosti se představil také jako sbormistr (při večeru na uvítanou hostí 4. 7.1934 řídil mužský sbor, který zapěl Smetanovo Věno a Sláva tobě!, skladba Věno při odhalení desky u školy, u rodného domku V. Konopáska Sláva tobě a Konopáskův sbor Rodná ty ves. Při večeru na uvítanou též promluvil o díle B. Smetany a A. Dvořáka. Další zajímavosti z historie rousínovské školy přidal v článcích Vzpomínka na starou školu v Rousínově a Poměry učitelstva na škole rousínovské, uveřejněných ve Vlastivědném sborníku Rakovnicka s Křivoklátskem v září a říjnu 1934.
Prameny: Osobní fond Čeňka Tröglera v SOkA Rakovník, Vlastivědný sborník
Rakovnicka s Křivoklátskem, září a říjen 1934. Rakovnické noviny, 13. 7. 1934;
Rakovnické noviny, 13. 12. 1940