Studny

    Studen s pitnou vodou bylo až do roku 1898 pramálo. V dolejší řadě návse byla pouze naše studna v č. p. 63, jíž zřídil můj děd v roce 1856. Chodilo k nám pro vodu s putnami na zádech a konvemi nošenými "na háčkách" přes ramena skorem půl vsi.

       Pak byla studna v č. p. 3, do které chodili také někteří občané pro vodu, v č. p. 67 též studna, časem též k pití tehdy braná se silným pramenem, někdy plná vody, že se dala voda rukou konví nabrat bez hák, na návsi na severní straně usedlosti, č.p. 2 byla též studna s málem vody používaná skorem výhradně majiteli č. p. 2. Studna ta byla obcí zavežena v roce 1899, když předtím majitel č. p. 2 si postavil studnu na dvoře. Zrušená studna byla zřízena roku 1800, kterýžto rok byl vytesán na jednom kamenu v tarasu. Byla tudíž používána 99 roků.

        Na zahradě k našemu č. p. 63 patřící byla u potoka neroubená studna s pitnou vodou, do které jezdívali v čas sucha občané z Nové Vsi pro vodu přímo z cesty od sušárny přes zahradu. Dědovi mém zdála se od stavení daleko, proto když zřídil si studnu na dvoře a také měla dostatek vody, studnu na zahradě po roce 1856 zrušil.

        Studna na zahradě k č. p. 28 patřící, u samého potůčka se silným pramenem a dobrou pitnou vodou ze skály, byla studnou roubenou kamenem, v roce 1872 při povodni voda udělala na zahradě té z roviny 2 m hlubokou rokli, vzala s sebou i studni, pouze dno tarasené této studně zůstalo.

       Od té doby co zřízeny další studny ve vsi a některé i v chaloupkách napájí tento pramen pouze louži pod hřbitovem, kde část občanů v chaloupkách ještě upotřebuje vodu tu k napájení dobytka. I když za největšího sucha občané vodu tu přes den vybéřou a nebo v louži vyschne, do rána zase jiná nateče, z této Kirchojc studánky.

       U č. p. 31 a 53 byly také na dvoře mělké studny s vodou kalnou pouze pro dobytek upotřebovanou.

      V č. p. 27, byla na dvoře a jest dosud studna s nepitnou vodou.

       Též měla společnou studnu na hranicích svých borů č. p. 25 a 26. Ve studni té byla hnojůvka tak ji majitelé již dávno zavezli.

     V chaloupkách byly studně pouze dvě u č. p. 49 a 39 se špatnou vodou později zavežená, dnes opět obnovená.

Všechny dosud jmenované studně byly nahoře opatřeny roubením ze dřeva, voda tahala se hákem z jedné nebo dvou tyčí, na který připevňovala se dřevěná konev.

       U č. p. 39 na zahradě byla a dosud je studna dříve okovem či rumpálem opatřena, později dřevěnou pumpou.

       Též ve faře na dvoře byla studně s rumpálem zřízena po roce 1862 však jen s nepitnou vodou, jest tam dosud.

       Na dvoře usedlosti č. 15 jest stará studně asi 22 m hluboká společná s č. p. 65 a v níž má služebnost braní vody i majitel č.p.56. Studně ta bývá po jaru plná vody, že často z ní po dvoře voda vytéká, v čase sucha bývá bez vody, jest s rumpálem.

       Na zahradě k č. p. 6 patřící jest též starší studna, dnes pumpou dříve rumpálem opatřená.

       V č. p. 7 byla studna při samé stodole, v níž kdysi se utopila dcera Josefa Krauze, bývalého majitele této usedlosti a jeden čas starosty obce. Tento studnu tu pak zaházel, teprve vnuk jeho Antonín Krauz studnu tu opět obnovil.

       V č. p. 37 postavil studnu s rumpálem po roce 1868 na dvoře majitel Karel Burian. Jest to studna s rumpálem, s vydatným pramenem, kam chodívala celá hořejší strana obce a některá čísla popisná z východní části, škola i fara. Za braní vody pomáhali občané majiteli při sklizni vybírat brambory.

       V roce 1895 postavil studnu na dvoře svého hospodářství č. p. 16 Josef Laitner hostinský a opatřil je dřevěnou pumpou. Byla to první pumpa ve vsi.

        V zimě roku 1898-9 nechal zříditi studnu na svém dvoře majitel č. p. 29, pak majitel č. 30, též na dvoře, majitel č. 31 na zahradě pod stodolou.

       V roce 1901 v ledu až v únoru zřídila obec studnu na návsi, kde stála dosud lipka, pro špatný spodek jen málo rostoucí. Studna ta opatřena železnou pumpou za krátký čas potom poněvadž železná pumpa byla stále rozbitá, dána tam pumpa dřevěná, která musela býti zase v krátkém čase, že byla pořád poškozená, vyměněna za rumpál s dřevěným roubením. Studna má dobrou vodu, ale protože lidé brali vodu i pro dobytek, brzy nestačila a musila býti po létech prohloubena. Dřevné roubení bylo po válce nahraženo roubením ze struskových cihel, pouze rám a stříška ponechány dřevěné.

Od té doby rychle přibývalo studen ve vsi i několik přibylo v chaloupkách, kde je voda hůře dosažitelná, protože jsou stavěny na kamenitém svahu.

Obec stavěla po válce ještě jednu studnu roku 1922 tentokráte v chaloupkách, studně jest opatřena rumpálem, voda však jest špatné jakosti, bývá po jaru, když taje sníh a po větších deštích podběhlá močůvkou.